Emisní poplatky

Těžební společnost Czech Coal má na období po roce 2012 prodánu zatím jen velmi malou část své roční produkce hnědého uhlí. Z celkových cca 12 milionů tun hnědého uhlí, které potenciálně může těžit od příštího roku, má Czech Coal od příštího roku smluvně zajištěn odbyt pouhých cca 2,4 mil. tun a po roce 2015, kdy končí smlouva Elektrárnám Opatovice, dokonce již jen zhruba 400 tisíc tun, což je méně než 3 procenta dnešní produkce hnědého uhlí, tedy v podstatě nulový objem. V odhadu předpokládané těžby hnědého uhlí je zohledněna skutečnost, že společnost Czech Coal se chystá významně snížit po roce 2012 těžbu na lomu ČSA – ze stávajících 4,2 mil. t uhlí ročně na téměř polovinu. 

Cena tepla ze systému centrálního zásobování teplem pro konečné spotřebitele je dnes v ČR, myšleno v topné sezóně 2011/2012, nejnižší ve střední Evropě a to až o téměř 9 %. Analýze byly podrobeny následující země: Slovensko, Rakousko a Německo, kde mají podobně jako u nás rozvinuté systémy dálkového vytápění. Ze závěrů plyne, že oproti našemu východnímu sousedovi, Slovensku, jsou průměrné ceny tepla o zhruba 4,5 % v ČR nižší. Toto číslo nedokáže bohužel plně reflektovat cenu tepla na tržní bázi, jelikož většina tepláren je na Slovensku vlastněna státem, nad to hospodaří se ztrátou ve prospěch politicky více akceptovatelného navýšení/nenavýšená ceny tepla. Potenciálně však hrozí, že ceny tepla z CZT v ČR porostou z důvodu zhoršujících se podmínek na trhu. 

Do sporu o nedostatek uhlí, který je ve skutečnosti spíše sporem o ceny hnědého uhlí požadované společností Czech Coal, se vložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Ten začal oficiálně šetřit situaci na tuzemském hnědouhelném trhu. Dle vyjádření ÚOHS jsou detailní šetření prováděna z vlastní iniciativy, tj. ne v závislosti na přímo podané stížnosti. Na druhou stranu se dá předpokládat, že iniciátorem kroků úřadu byla faktická dlouhodobě tíživá situace v oblasti dodávek hnědého uhlí teplárenským subjektům, resp. její cenový rozměr. „Pokud má předseda představenstva společnosti s marží EBITDA na úrovni 47 % a návratností vlastního kapitálu 78 % pocit, že by měla ještě více participovat na hospodářském výsledku svých zákazníků, nejde to komentovat jinak, než jako naprostou ztrátu smyslu pro realitu,“ zmínil předseda Mirek Topolánek v tiskové zprávě TS ČR v souvislosti s požadavkem Czech Coal na skokové zvýšení ceny hnědého uhlí. Dle týdeníku EURO jsou praktiky a fungování tuzemských těžebních společností i pod drobnohledem Evropské komise.

Boj o zajištění dlouhodobých dodávek hnědého uhlí pro Plzeňskou teplárenskou (PT) definitivně skončil. Zastupitelstvo města Plzně rozhodlo ve prospěch společné nabídky Sokolovské uhelné (SU) a Carbounion Bohemia (CB). A to i přesto, že dividenda pro město Plzeň na základě konkurenční nabídky Energetického a průmyslového holdingu (EPH) mohla dosahovat až 250 mil. Kč ročně. „Náš realistický odhad je, že dividenda pro město by byla v rozmezí 200 až 250 milionů korun ročně,“ uvedl předseda představenstva EPH Daniel Křetínský. Městu nakonec zůstane PT ve 100% vlastnictví a PT získá kontrakt na dodávku 500 tis. tun hnědého uhlí ročně na 10 let za cenu, která je prolongací současných cen. Dodávky uhlí jsou ale podmíněny získáním 2 míst (tedy zřejmě jedno pro zástupce SU a jedno pro CB) v dozorčí radě teplárny. Ta má v současné době 9 členů. Dohodnutá cena 40 Kč/GJ tak zřejmě odráží strop ceny uhlí, kterou lze na českém trhu dosáhnout. Cenové požadavky společnosti Czech Coal, která nabízí uhlí za zhruba 70 Kč/GJ (resp. cenu hnědého uhlí odvozuje jako 80 % ze světové ceny černého uhlí), se z pohledu plzeňského tendru na dlouhodobou dodávku uhlí jeví jako neopodstatněné a neakceptovatelné pro domácí trh.